Jiný kraj, jiný mrav …

Jiný kraj, jiný mrav …

Frohe Ostern

„Andere Länder, andere Sitten.“ („Jiné země, jiné mravy.“) No to prostě nevymyslíte, to musíte zažít :-). Již v neděli ráno, na velikonoční neděli, mi můj jeden německý známý (ještě o něm uslyšíte;-)) poslal provokativní dotaz: „Na schmerzt der Popo schon sehr, Gabi?“ Tedy pro neznalé němčiny: „No už tě bolí „prdelka“, Gábi?“ Byl to čistě nevinný dotaz. Vždyť jsou přece Velikonoce!!! Ale vysvětlete to Němcům!

komische Tradition

Naše společná kamarádka, Vicky, byla tímto dotazem v rámci naší společné skupiny na what´s-upu úplně konsternována: „Was?“ („Cože?“) Určitě si našeho známého zařadila okamžitě do kategorie: „zvrhlík“. Stálo mě to nemalé úsilí vysvětlit naše odlišné tradiční pojetí Velikonoc od těch německých. V Německu hledají na Velikonoce především děti schovaná čokoládová vajíčka. U nás se beztrestně „mlátí“ („schlagen“) ženy a dívky velikonoční pomlázkou („die Osterrute“) a ještě jim tvrdí, že je to dobré pro jejich zdraví:-). „Unglaublich!“ („Neuvěřitelné!“).

šlehání

Tedy naše tradiční pojetí Velikonoc je pro mnohé národy opravdu nepochopitelné. Ale jsme opravdu v tomto unikátní. Pletení velikonoční pomlázky je pro někoho každoročním rituálem. Klasická pomlázka se plete zpravidla z osmi vrbových proutků a slouží jako „mučící“ nástroj pro šlehání dívek na velikonoční pondělí. Vyšlehaná dívka navíc pak ještě mládence „odmění“ nejlépe ručně malovaným, natvrdo uvařeným, vajíčkem („hartgekochte Eier“ – natvrdo uvařená vajíčka). V barvení vajíček a vyrábění kraslic jsme v Čechách a hlavně i na Moravě velmi zruční.          pomlázkaKraslice

Význam „šlehání“ a obdarování malovanými vejci byl určitě studijním materiálem i pro Sigismunda Freuda. Jako odveta za šlehání se v mnohých regionech (zpravidla až v pondělí odpoledne) bere „polévání chlapců vodou“ ze strany dívek. Po koledě často poničená pomlázka se může zasadit symbolicky do země. Vedle pomlázky se v Čechách a na Moravě pečou o Velikonocích „mazance“. V Německu je neznají. Místo nich pečou obdobu vánoček a vše sladce pečené označují souhrnným názvem „Ostergebäck“ („velikonoční pečivo“).

mazanec

Na vesnicích se v odpoledních hodinách můžete potkat s již velmi „rozjařenými“ mladíky a muži, notně posilněnými „pálenkou“ či „panáky“ („Schnaps“). Vedle namalovaných vajíček je to totiž častá „koleda“ a výslužka. Koledovat chodí také především děti. Ty dostávají obdobně jako v Německu ke klasickým vajíčkům spoustu sladkostí. Tady už máme podobnosti s německými Velikonocemi. Na rozdíl od německých dětí je české zpravidla nemusí hledat ukryté všude možně po zahradě či po domě. Koledovat chodí často s chlapci i dívky.

lada  děti

V Německu se s natvrdo uvařenými vajíčky navíc např. při rodinné snídani hrají „velikonoční hry“. Jde o jakýsi veselý zápas, při kterém se proti sobě házejí uvařená vajíčkou špičkou k sobě. Komu déle vydrží neporušená „špička“, vyhrál. K německým Velikonocům patří symbolicky velikonoční zajíc („der Osterhase“) a vajíčka s překvapením („Überraschungseier“), která se stala „žádaným zbožím“ nejen o Velikonocích v Čechách. Pokud by Vás zajímalo, proč nosí velikonoční zajíc v Německu dětem vajíčka a schovává je, tak se podívejte na toto video:https://www.youtube.com/watch?v=qmKhpoj9ssw. Je ale pouze v německé verzi.

Osterhase  Ostersuche

Stručně shrnuto: Zajíc bývá společně s vajíčky nahlížen jako symbol jara a plodnosti a symbol „nového života“. Tento význam Velikonoc máme díky pojetí jarních svátků (das Frühlingsfest“ – svátek jara) s Němci společný. Stejně jako je význam Velikonoc pro všechny křesťany totožný. Velikonoce jsou na celém světě svátkem křesťanským, kdy si na velikonoční neděli připomínáme „Zmrtvýchvstání Krista“ („die Auferstehung Christi“). Velikonoce pro křesťany představují nejvýznamnější křesťanský svátek celého církevního roku, který dal celému křesťanskému pojetí teprve smysl. V rámci uchování křesťanských hodnot v dnešní době je pro nás tento svátek velmi zásadní.

auferstehung

Velikonoční nedělí a velikonočním pondělím teprve začíná velikonoční doba („Osterzeit“), která trvá celkem 40 dní do Svatodušních svátků („Pfingsten“). Ale o nich zase příště 😉

Krásnou dobu velikonoční plnou lásky a vnitřního klidu

Vám srdečně přeje

Vaše Gábi

tanci-s-motyly-novy-zivot

PS: Právě k době velikonoční jsem pro Vás natočila krátké výukové video k Velikonocům, které se v nejbližší době objeví na mém blogu v rámci „jazykového fitka“. Rozhodně si nenechte ujít trochu „neplánovaný bonus“, který Vás doufám alespoň pobaví a zvedne Vám náladu:-).

gabi.nacarova@seznam.cz

Jsem expert na němčinu, která je mou vášní; se mnou budete němčinu a Německo milovat a komunikace se stane zábavou :-) Více informací naleznete zde >>

Komentáře