Es weihnachtet – Vánoce přicházejí

Štedrý večer (der Heilige Abend)

„Štědrý večer nastal…“ Hlavně malé děti již netrpělivě očekávají jeho příchod. Co jim asi nadělí? Nemohou se již dočkat. Tento den má v sobě opravdu něco magického. Kouzlo okamžiku vnímají nejen ti maličcí, ale všichni lidé s otevřeným srdcem. Na tento den často „roztávají“ i ta „nejtvrdší“ srdce. Je to den lásky, odpuštění, nového zrození a setkání se svými nejbližšími. 

Den slunovratu a nebo křesťanský svátek?

Vánoční svátky jsou důležitým křesťanským svátkem, který už ale dávno slaví všichni lidé na celém světe různými způsoby. Štědrý večer je spíše „předsvátkem“, uvádějícím nás do vlastních vánočních svátků 25. – 26. 12. Původně byl 25. 12. dnem slunovratu, opředený mnoha pohanskými zvyky. Byl důležitým přelomovým dnem celého roku. Letos jsme si den slunovratu připomněli v noci z 21. na 22. 12. Byl vnímán jako den naděje – návratem Slunce a následného prodlužování dne oproti noci. Vánoce se historicky slaví 25. 12. v evropských kulturách poprvé od r. 325. Teprve ale až od 16. – 19. st. dále postupně získávají Vánoce svůj nám dnes známý rozměr se svými zvyky a obyčeji. V různých zemích se ale liší pojetí Vánoc především tím kdo a  kdy s nadílkou přichází.

Kdo je tak netrpělivě očekáván? V křesťanské tradici se očekává v noci z 24. na 25. 12. narození malého Ježíška, který se narodil v Betlémě na seně Marii. Jeho příchod oznámila světu betlémská hvězda, která ukazovala cestu do Betléma třem mudrcům – králům z Východu, které zvyková tradice později nazvala Kašparem, Baltazarem a Melicharem. A protože tito přinášejí „budoucímu“ králi“ světa dary jako zlato, kadidlo a myrhu, stalo se toto „vánoční obdarování“ nám již zcela neodmyslitelnou vánoční tradicí, bez které už by dnes Vánoce nebyly tím, čím jsou dnes. Narození malého dítěte je vždy, i když odhlédneme od původního duchovního rozměru tohoto poselství, velkou radostnou událostí. Symbolicky se rodí nový člověk, přichází s ním na svět „něco zcela nového a zcela jedinečného“. Toto zrození vždy v sobě nese hluboký a posvátný význam.

Kdo přináší dárky dětem?

Na otázku „kdo přináší  dárky“, se nabízí více odpovědí.  V Čechách je to Ježíšek. To ví přece každé malé dítě :-). V německých zemích je to z pohledu historicko-náboženské tradice „Jesulein“ (Ježíšek), Christkind (v podstatě Ježíšek 🙂 ) a spíše v severním (protestantském) Německu je to červenovlasý a červenovousý „Weihnachtsmann“ („vánoční muž“ – dnes srovnáván s modernějším Santa Klausem, i když je historicky vlastně totožný se sv. Mikulášem) v dlouhém plášti s kapucí . Dříve totiž dárky přinášel „Sankt Nikolaus“, svatý Mikuláš, a to 6. prosince. Svatého Mikuláše však protestantská tradice v 16. století (Lutherova reformace) odmítla a hlavním dnem nadílky se proto stal 24. 12.  Dnes už se to tak přísně nerozlišuje, a víceméně jak v protestantských, tak katolických rodinách v Německu se Vánoce staly rodinným svátkem, slaveným stejně jako u nás 24. 12.. Mikuláš přináší dětem 6. 12. jen menší dárky, převážně sladkosti. U nás mikulášská nadílka probíhá o den dříve (5. 12).

Jen pro zajímavost zmíním, že v jiných zemích to mohou být i jiná zajímavá stvoření, která se postarají o nadílku. Ve Norsku je to například starodávný skřítek „Jultomten“, který pokládá dárky pod vánoční jedličku. Finové mají zase starce s bílým vousem a vysokou červenou čepicí, který se jmenuje „velký Ukko“. Ve Francii dárky naděluje zcela bíle oděný „Papa Noël“, ve Španělsku nadělují na Štědry večer „Tři králové“. V Polsku přináší dárky dětem „první hvězda“. Ve Velké Británii a v USA obchází Santa Klaus, který dárky přináší v noci před 25. 12. komínem a dává je do předem připravených červených punčoch. V Itálii se slaví po „katolicku“ a na Štědry večer se jde na půlnoční mši, zvláště v Římě do sv. petrského chrámu ve Vatikánu. Nadílku přináší až 7. 1. stará a ošklivá Befana, kterou podle pověsti měli pastýři upozornit na betlémskou hvězdu, aby ji zavedla do Betléma k Ježíškovi. Befana se však na cestu vydala příliš pozdě a hledá Ježíška se svými dárky prý dodnes :-).

JultomtenVelký Ukko   Befana

Vánoční symboly

Vánoce si dnes spojujeme s typickými vánočními symboly a zvyky. Co by to byly Vánoce bez vánočního stromečku? Tradice vánočního stromečku (Christbaum, Weihnachtsbaum) pochází ze 17. století. Vždy zelený stromeček (nejlépe smrk či jedle) byl a je znamením naděje a života. Zprvu se vánoční stromeček zdobil jen jablky a sladkostmi. Později přibyly svíčky (dnes nahrazeny elektrickými), ozdobné koule, lamety, dřevěné hračky, které jsou v Německu velmi oblíbené např. v oblasti Krušnohoří. V oblasti Saska, Durynska a zvláště Krušnohoří se od 17. století odvíjí umělecká tradice řezbářství. Mezi nejznámější symboly Vánoc sem proto patří vyřezávané lustry, andělé, tzv „Räuchermänner“ („kouřící mužíčci“) či louskáčci („Nussknacker) a především tzv. světelné pyramidy (Lichterpyramiden), které se díky teplu svíček otáčejí dokola spolu s vyřezávanými figurkami. Jednu takovou menší světelnou pyramidu jsem dostala také tyto Vánoce od svého německého kamaráda Lutze 🙂 Dnes je zdobení stromečku a vánoční dekorace v mnohých rodinách a na veřejných místech téměř „uměleckým“ dílem. Ale tradičními barvami nadále zůstávají převážně zlatá, červená a stříbrná variace.

   Räuchermänner   Lichterpyramide

Vánoční koledy

Na Štědrý den a dlouho před ním vánoční atmosféru dotváří vánoční koledy, které se zpívají v mnohých rodinách u vánočního stromečku nebo i jako součást dětské mše či známější půlnoční mše, kterou zpravidla navštěvují kromě věřících i lidé, kteří se chtějí na chvíli zastavit, ztišit, ujít po mnohých předchozích dnech dosavadnímu „vánočnímu stresu“.  V kostelích i doma pod vánočním stromečkem nalezneme dřevěné jesličky. Mezi nejznámější české vánoční koledy u nás patří „Narodil se Kristus Pán…, Nesem Vám noviny aj. V Německu jsou hodně oblíbené  koledy např.“Alle jahre wieder; Stille Nacht, heilige Nacht nebo „Tannenbaum“ znají určitě všichni, kdo se učí němčinu 🙂

Štědrovečerní stůl

Předvečer Štědrého večera patří i přípravě kulinářských specialit. Co by nikdy nemělo chybět na českém tradičním vánočním stole je rybí polévka, český kapr a bramborový salát. Dříve byl Štědrý večer vlastně dnem postním, proto se jedly ryby a nikoliv klasické maso. Dnes nejsou pravidla vánočního stolování tak přísná jako kdysi, takže se běžně setkáme s variantou vepřového, kuřecího řízku či místo tradičního kapra si mnozí (včetně mě) pochutnávají na lososovi. Namísto bramborového salátu dají mnozí přednost bramborám či jiné příloze. V Německu se na tradičním vánočním stole zpravidla objeví vedle různých druhů ryb (candát na roštu, losos v aspiku, pečený sleď či úhoř, plněný kapr) také klasické klobásy, raclette, jablky plněná husa s červeným zelím či pečená kachna. Bramborový salát je nadále také oblíbenou přílohou zvláště v Sasku, ale najdete i další varianty jako je bádenská a berlínská (návod na přípravu).

K Vánocům jak v Čechách, tak v Německu také nerozlučně patří vánoční cukroví na tisíce způsobů, vánočky – v Německu nazývané, ale zcela chuťově odlišné, „štoly“ (Stollen) a samozřejmě v neomezeném množství na vánočních trzích, doma i s přáteli hojně popíjené svařené víno (Glühwein), vánoční punč, u nás i medovina. Takovéto pochutiny by neměly chybět ani na štedrovečerním stole, spolu s dalšími aperitivy a kvalitními druhy vín (samozřejmě pro dospělé).

A protože k vánoční atmosféře a volným svátečním dnům patří i filmy s vánoční tématikou,vedle klasicky oblíbených pohádek jako jsou nezapomenutelné „Tři oříšky pro Popelku“ („Drei Haselnüsse für Aschenbrödel“), chci Vám na závěr doporučit jeden zcela oddychový vánoční film, který právě běží i u nás v kinech. Česká verze má název „Trable o vánocích“, ale protože Vás chci namotivovat prostřednictvím mého blogu  k učení němčiny komunikativní metodou, doporučuji i německou vezi „Alle Jahre wieder“ (souvislost s Vánocemi je více než zjevná – podívejte se na trailer 🙂 )

Na závěr Vám chci popřát, ať dobu vánoční, která nekončí Štědrým dnem, ale až v podstatě svátkem Tří králů (6. 1.), prožijete v klidu a  společně se svými nejbližšími. Neboť dárkem nejcennějším, který můžete druhým věnovat, je Váš čas! Ať v této chvíli , kdy se blížíme k závěru kalendářního roku, načerpáte nových sil a po ohlédnutí za celým rokem 2015, vstoupíte s pozitivní energií, novými vizemi a správně stanovenými cíli, hlavně ve zdraví a v lásce do nového roku 2016! Jak pevně věřím, bude rok následující rokem ještě lepším než byl tento! Kéž Vás Vaše lekce, kterými musíme na naší cestě osobního růstu každý z nás svým vlastním způsobem projít, mnohonásobně posílí a dají Vám sílu pozitivním a kreativním způsobem utvářet tento náš společný svět, ve kterém je každý nezaměnitelnou částí ohromné mozaiky, která vytváří Jednotu!