Zápisky z Bavorského lesa V – Pouť končí

Pátek, 1. 5. 2015, den odjezdu

Probouzíme se do posledního deštivého rána. Po snídani nás čeká finální úklid a předání chatek. Zabalení a dohledání ztracených věcí posouvá závěrečnou reflexi až na desátou hodinu. Každý dostává do ruky po indiánském způsobu kámen. Ten, kdo drží v ruce kámen, mluví, ostatní poslouchají.

Závěrečné otázky zněly: 1) Co se Ti líbilo na pobytu nejvíce?

2) Co se Ti spíše nelíbilo?

3) Co bys případně změnil?

Odpovědi byly různé, ale často se opakovala stížnost na špatné počasí. Spokojenost byla převážně s bio-stravou. Otázka změny se týkala převážně topení v chatkách (topení zavést tam, kde není).

Velkým přínosem bylo, že se studenti učili samostatnosti, zodpovědnosti a týmové spolupráci, jak v oblasti projektů, tak běžného fungování v kempu. Učili se fungovat v přírodě a pochopit přírodní zákonitosti a nutnost přírodu chránit, neboť bez ní nemůžeme existovat.

Ohledně špatného počasí, uvedla průvodkyně Monika při závěrečném hodnocení příklad z lesní mateřské školky ve Freiburgu, kde vyučuje: “Neexistuje špatné počasí, ale jen špatné oblečení.“ Malé děti se radují z každého počasí a nechtějí ho jako dospívající a dospělí měnit.

Po celkovém, převážně pozitivním, hodnocení jsme se nakonec společně vyfotili před hlavní budovou.

Zavazadla byla připravená k naložení na terase a my jsme vyráželi na poslední závěrečný „výšlap“ do bavorské Železné Rudy přes část bavorského pralesa, který má své kouzlo.

Okolo půl druhé jsme dorazili celkem promočení deštěm, ale s dobrým pocitem, na místo určení, kde na nás čekal autobus do Prahy. Z kempu sem dovezené batohy jsme přeskládali na nádraží do našeho autobusu, rozloučili se s našimi průvodci a vyrazili na zpáteční cestu do Prahy.

Někteří po túře v autobusu ihned usnuli a jiní vstřebávali prožité zážitky v družném hovoru. Některým se do Prahy zase tolik nechtělo, ale někteří se do Prahy vraceli s radostným „aleluja“ na rtech.

Děkuji, pokud jste dočetli až sem 🙂 Věřím, že se necháte k podobnému výletu také inspirovat. Napište mi případně Vaše zkušenosti s návštěvou zajímavého, a pro Vás inspirujícího místa (nejen) v Německu. Budu se těšit na Vaše postřehy a podněty.

S přáním hezkého dne Vaše Gabriela Nácarová