Zažijte okolí Cuzca na vlastní kůži

Tambomachay, Quenco a Templo de la luna

Celý pátek (26. 10. 2018) máme volný program po včerejší fiestě v Urubambě. Kdo chce, může si přispat, odpočívat nebo naopak strávit den zcela aktivně. Většina z nás se rozhodne prozkoumat nejznámější incké svatyně v blízkém okolí Cuzca. Naše “lazy-partička” (já, Hani, JT, Daniela, Ivanka, Naďa a Adriana) se rozhodneme vyjet ke vzdálenější svatyni “Tambomachay” dvěma taxíky. Ale Anička s Láďou si např. celou cestu svižně vyšlápnou až nahoru. Každý podle své kondice.

Tambomachay – svatyně nad     Cuzcem

Taxíkem nebo pěšky

Je dobré si předem cenu vybrané trasy zjistit na internetu a zavolat si nejlépe registrované taxíky. Jinak se Vám může stát, že cena bude neúměrně vysoká nebo budete v nejhorším případě třeba dovezeni jinam a okradeni, jak jsme byli předem varováni.Tím, že jsme jely s JT (přezdívka pro Jirku), který má skoro dva metry, byly jsme celkem v klidu. Cesta nás dohromady přišla na 20 solů za 1 taxík. V Peru se platí tzv. novými soly (Nuevo sol). Kurz se zhruba pohyboval 3 Kč za 1 sol. Lokalita nebyla moc daleko. Byli jsme tam zhruba za 20 minut.

Turistická vstupenka se vyplatí

Se vstupem na Tambomachay jsme si protentokrát nemuseli dělat starosti, neboť jsme od 22. října měli zakoupenu turistickou vstupenku s platností na 10 dní (tedy do 31.10.), zahrnující celkem 16 lokalit (chrámů) v blízkém okolí Cuzca a nejznámější městská muzea v Cuzcu. Pokud jste památek dychtiví, tak se Vám tato vstupenka rozhodně vyplatí, i když stojí 130 nuevo sol. Jednotlivé vstupné do objektů a muzeí se totiž pohybuje převážně mezi 15 – 25 soly, ale např. na Machu Picchu budeme platit celkové vstupné až 208 solů (!).

Tambomachay – chrám vody

Vystoupili jsme z taxíku. Vše proběhlo podle předem dohodnuté ceny. U brány nám proštípli turistickou vstupenku a už jsme stoupali nahoru směrem k chrámu vody. Mnoho svatyň a chrámů v Peru je zasvěceno živlu vody, který představuje jemnější “ženskou energii”. Po pravé straně se nacházel plácek, kde Vám místní prodejci nabízeli typické peruánské produkty (svetry, vlněné šály a ponožky etc.) Poděkovali jsme, ale prozatím jsem nic kupovat nechtěli.

Objevuje se průvodce

Zpozdila jsem se na chvíli za skupinou, neboť jsem si potřebovala vytáhnou kapesník a napít se. To už jsem v podstatě stála před zbytky vodního chrámu. Najednou se mi za zády objevil Peruánec s plátěným kloboukem a začal mi ve španělštině vykládat symboliku tohoto místa. Byla jsem docela šťastná, že mé základy španělštiny v hrubém rámci stačily na porozumění tohoto “výkladu”.

Čtyři kamenná “okénka” v horní části chrámu symbolizovaly čtyři fáze ženského cyklu, čtyři stádia proměny ženy: od mládí (panna) přes dospělost a plodnost (matka) po zralý věk (čarodějka) až po stáří (vědma). Někdy se tyto vývojové fáze dnes známé už také v Evropě díky seminářům o “cykličnosti ženy” přirovnávají k jednotlivým ročním obdobím: jaru, létu, podzimu a zimě.

Vodní chrám se čtyřmi kamennými okny

“Ofrenda” s Wasim

Pokud jste se velmi pozorně zaměřili na přední kamennou stěnu chrámu, mohli jste zde spatřit letícího kondora. Můj průvodce se mi představil jako Wasi a začal mě seznamovat s významem okolních hor a směrem nahoru mi označil jeskyni, kde se prý dodnes provádí ceremonie – “ofrenda” s lístky koky (nám již známá “quintu”). Výklad mi přišel zajímavý a bylo pro mě cennou zkušeností hovořit s “místním průvodcem”. Poprosila jsem ho proto, zda by nás neprovedl jako celou skupinu, která na mě již výše čekala.

Naše „lazy-partička“ s Wasim

Wasi souhlasil, já jsem v rámci svých možností jeho výklad překládala. Vyšplhali jsme se až nahoru k oné jeskyni a společně s Wasim jsem společně poděkovali pachamamě, matce zemi, lístky koky, kterou u sebe Peruánci většinou nosí pořád u sebe. My jsme byli kokou také již zásobeni – pro všechny případy. 🙂

Po asi hodině začalo pršet a my jsme se šli společně s Wasim schovat pod malý skalní přístřešek trochu níže směrem k vodnímu chrámu, nedaleko místa prodavačů. Přidružil se k nám tentokrát hlídač areálu, který měl na bundě štítek. Wasi se začal omlouvat, že už se bude muset vrátit dolů. Jako skupina jsme mu za prohlídku poděkovali a dali jsem mu společně okolo 70 solů. Wasi si peníze vzal a odešel.

Vše je jinak!

Ještě chvíli jsme se bavili s kustodem a vyptávala jsem se ho také na Wasiho, ale moc nadšeně se netvářil. Rozloučili jsme se a vydali se zpět dolů. Cestu nám zastoupil muž v plátěném klobouku, ověšený peruánskými látkami, které nám nabízel. Byl to Wasi! Prý nás v pláštěnkách nepoznal :-)! Ale my jsme nevěřili vlastním očím! Žádný průvodce, ale prodavač! Na druhou stranu jsem byla ráda, že na mě ostatní nebyli naštvaní. Wasi byl jako “průvodce” celkem přesvědčivý a řekl nám o místu více, než bychom byli vyčetli z turistických průvodců! Navíc byl vynalézavý a podnikavý, a prostě byl ve správném okamžiku na správném místě! 🙂

Jedeme na Q´enqo

Prší stále více. Schováváme se pod stříškou u východu z areálu. Řešíme, zda si znovu máme zavolat taxík. Vidíme odsud na silnici, po které se blíží autobus. Je rozhodnuto. Pokusíme si ho stopnout! Řidič autobusu zde tak jako tak zastavuje. Jedná se o místní “linkový” peruánský autobus. Ostatní cestující na nás dívají jako na raritu. Za 1,50 solů se necháme dovézt na níže položenou svatyni Q´enqo. Po levé stranu jen míjíme bývalou inckou pevnost “Puka Pukara”, kterou sice máme take na turistické vstupence, ale pak bychom nestihli pravděpodobně další dvě jiné lokality.

Q´uenco – areál

Panenky “plodnosti”

Autobus nám zastavuje v podstatě na krajnici silnice, kde ani není viditelná zastávka. Vracíme se kousek nahoru a vstupujeme do areálu. Vchod je “obsypán” Peruánkami, které zde opět prodávají vše možné. Mě zaujmou dvě peruánské barevné látkové panenky, které si z Peru přála přivézt má neteř Sabinka, která je těhotná. Kupuji raději hned dvě, protože pro mladší neteř Amálku stejně ještě dárek nemám.

Tyto panenky se ale ukážou být panenkami “plodnosti” se silnou ženskou energií a Amálka se její energie “bojí”. Když jsem tuto panenku kupovala, myslela jsem spíše na mou kamarádku Juditu. U ní nakonec peruánská panenka “skončí”;-) Je zajímavé, jak si původní záměr, pro koho který dárek kupujete, svého adresáta stejně najde!

peruánské látkové panenky

Těžká energie

Q´enqo na mnohé z nás ze skupiny nepůsobí moc dobře. Některým citlivějším jedincům se začíná dělat dokonce fyzicky nevolno. Průvodcem se tentokráte stává náš “JT”, který nám o dané lokalitě předčítá pár informací. Není jasné, zda tento complex nesloužil dříve krvavým rituálům. Reakce “nevolnosti” by tomu napovídala. Projdeme tímto komplexem mnohem rychleji. Uděláme si pár fotek u “černého kamene” a opustíme celkem rychle tento areál.

Jirka (JT) jako náš průvodce po Q´uencu

Pěšky k chrámu měsíce

Pěšky se polní cestou vydáváme na samotě stojícímu chrámu měsíce -“Templu de la luna”. Na rozcestí si v malém krámku dokoupíme zásoby vody. Vodu pít z kohoutku se moc nedoporučuje, a tak vždy po cestě dokupujeme balenou vodu. Někteří si nosí take termosku s čajem z koky.

I vegetariáni si zde přijdou na své

U chrámu měsíce kousek vedle cesty vidíme malý domek hlídače. Tento areál si postupně projdeme, ale už jsme poměrně unaveni. Tedy uděláme jen pár fotek a vracíme se pěšky jinou cestou zpět do Cuzca. Celkem hladoví se ještě zastavíme na společný pozdní oběd do vegetariánského “Burgeru”. I sem už přišla “modernizace” a nové trendy! Já jako vegetariánka jsem nadšená! Vegetariánskému burger si ještě dávám “infusion de muňa” (čaj z léčivé peruánské muňi).

Domeček hlídače u Templu de la luny

Večer už je program volný. S Hani se ještě vydáváme do malé a útulné kavárničky v Cuzcu, která má dokonce připojení na internet s pověstným “TripAdvisorem”!

Kavárnička v Cuzcu

Nechte si věci během cesty vyprat

Cuzco se stalo naší “hlavní základnou”, ze které jsme vyráželi do okolních lokalit, ležících v této „středojižní“ části Peru v podstatě až do 3. listopadu, kdy jsme se letecky přesunuli k Pacifickému oceánu. Tedy pokud nejdete přímo feráty s “mini-batohem do 7 kg” a máte prádlo, které potřebujete vyprat, zpravidla do druhého dne Vám prádlo vyperou, usuší a vyžehlí v hotelu, kde jste ubytováni. Pokud si věci perete na pokoji sami, tak Vám kvůli vysoké vlhkosti vzduchu do druhého dne prádlo neuschne. Za prádelnu dáte podle váhy prádla v přepočtu 40-80 Kč. Během tří týdnů jsem prádelnu využila já osobně třikrát.

Pokračování již za pár dní 🙂